|
|
Podmínky ovlivňující tvorbu rašeliny v kontextu obnovy rašelinných luk
Krejčová, Jana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Picek, Tomáš (oponent)
Tato práce má za cíl objasnit a popsat podmínky, které jsou nezbytné pro zachování a obnovu rašelinného půdního horizontu. Podstatou práce je srovnání tří typů ploch. Byly porovnávány lokality, které prošly hydromelioračním zásahem a následně byly zpětně revitalizovány. Dále plochy, které prošly hydromelioračním zásahem a nikdy nebyly revitalizovány a funkční podzemní drenáž je zde stále přítomna. Třetím typem ploch byly neodvodněné lokality, na kterých byly zachovány původní rašelinné horizonty. Ukázalo se, že rozdíl ve výšce hladiny podzemní vody je patrný mezi plochami odvodněnými a odvodněnými. Avšak na odvodněných plochách se neukázal signifikantní rozdíl mezi plochami revitalizovanými a nerevitalizovanými. Výsledky potvrdili, že druhy Sphagnum spp., který se nejvíce podílí na vzniku rašeliny, dominuje v rostlinném společenství při výškách hladiny podzemní vody menší než 25 cm. Pokud je výška hladiny podzemní vody níž než 25 cm pod povrchem, Sphagnum spp. se velmi rychle ztrácí a dochází tak k degradaci rašelinných půdních horizontů. Práce také ukázala, že výška vodní hladiny přímo ovlivňuje rostlinná společenstva, která více či méně podporují akumulaci uhlíku v půdě, avšak vodní hladina a anaerobní podmínky nemají přímý vliv na hromadění uhlíku v půdě a ovlivňují pouze skladbu vegetace.
|
|
|
Cyanobacteria and microalgae associated with mosses in wet meadows (High Arctic)
POLÁŠKOVÁ, Anna
Associations of nitrogen fixing cyanobacteria with mosses in wet meadow habitats of central Svalbard are of significant ecological importance as they represent a dominant nitrogen source. The first aim of this thesis was to find a suitable method to mechanically dislodge cyanobacteria from the moss stems, which would allow subsequent cyanobacterial identification and quantification. The second aim was to perform pilot Sanger sequencing which would allow to obtain another assessment of the cyanobacterial community for future studies of the wet meadow.
|
|
|
Toky metanu (CH4) z vrb (Salix sp.)
JANEBOVÁ, Klára
Cílem práce bylo studium toku metanu (CH4) z vrb, konkrétně vrby křehké (Salix fragilis) a z vrb pětimužných (Salix pentandra) a jejich přilehlých půd na ekosystémové stanici Mokré Louky u Třeboně (49°01s. š.; 14°46v. d.). Výzkum byl proveden v květnu 2016. Metan je jeden z důležitých skleníkových plynů, který může být emitován rostlinami do atmosféry. Toky metanu z vrb a ani faktory, které je ovlivňují, však doposud nejsou dostatečně zmonitorovány. Práce se stala součástí celoročního monitoringu těchto toků prováděného Ústavem výzkumu globální změny AV ČR pod vedením odborné konzultantky Dr. rer. nat. Mgr. Macháčové. Toky CH4 byly měřeny pomocí manuálních statických komorových systémů umístěných ve třech výškových úrovních a on-line přenosným laserovým plynovým analyzátorem. Toky byly zpracovány, statisticky vyhodnoceny a z výsledků byly vytvořeny přehledné tabulky a grafy. Z výsledků je zřejmé, že všechny studované stromy uvolňovaly ze svých kmenů CH4 a CO2, avšak nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi dopoledními a odpoledními toky. U S. fragilis byly výrazně vyšší emise než u S. pentandra, zároveň u obou druhů dramaticky klesaly s výškou kmene. Tedy nejvyšší emise byly detekovány ihned u povrchu půdy. Zároveň byly naměřeny emise CH4 i CO2 z půdy.
|
|
|
Vliv odvodnění a následné revitalizace na vegetaci rašelinných luk
Krejčová, Jana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Syrovátka, Oldřich (oponent)
Tato práce má za cíl shrnout dosavadní poznatky o tom, jaký vliv má odvodnění v podobě drenáže na vegetaci rašelinných luk. První část práce, literární rešerše vědeckých článků, se snaží shrnout vliv vody na půdu. Popisuje, jak ztráta vody a degradace půdy ovlivní rostlinná společenstva mokřadů. Kvůli intenzifikaci zemědělství docházelo v minulosti k plošnému odvodnění těchto biotopů. Tento meliorační zásah měl za následek ztrátu rašelinného půdního horizontu a snížení biodiverzity. Tato rešerše zároveň vysvětluje důvody, proč bylo odvodnění v minulosti tak časté a snaží se zhodnotit účinnost a možnosti revitalizace těchto biotopů. V druhé části práce je popsán konkrétní výzkum v obci Senotín (probíhající v letech 2015 a 2016), ve kterém byly srovnávány výsledky studií z let 1996 a 2016. Byla zkoumána a porovnávána účinnost revitalizace na základě fytocenologického snímkování přítomné vegetace na třech odlišných typech ploch.
|
|
|
Faktory určující složení vegetace vlhkých luk a jeho změny v čase
Šimák, Martin ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Procházka, Tomáš (oponent)
Tato práce je literární rešerší vědeckých článků a odborné literatury vztahující se k tématu problematiky vlhkých luk. Cílem je shrnutí poznatků především o změnách vegetačního složení vlhkých luk, odhalení příčin těchto změn a posouzení vlivu různých druhů managementu. Tento typ stanoviště prodělal za poslední století velké změny. Došlo k odvodňování, ukončení pastvy nebo seče a mnohé druhy se nebyly schopné adaptovat na změněné podmínky. Biodiverzita obecně klesala na těchto stanovištích a bylo to dáno především celkovou změnou obhospodařování. Porovnáním různých vědeckých prací je poukázáno na společné vlastnosti, které mají tyto druhy a jaká nápravná opatření by mohla jejich úbytek zastavit. Současně jsou představeny hlavní metody studia, které se v praxi k porovnávání daných změn používají. Jako příprava pro budoucí diplomovou práci je v závěru představeno území Slavkovského lesa, jakožto místa, kde bude probíhat terénní výzkum.
|
|
|
Changes of the vegetation of wet meadows depending on management
HORNÍK, Jan
Central Europe wet meadows are characterized by considerable species richness. The biodiversity maintenance of the wet meadows is connected with regular management (i.e. grazing or mowing). As their area drastically decreased due to changes in land use in the last century, they have become the object of interest among scientists, conservation biologists. This thesis is composed of three original studies which are focused on escribing diversity patterns of the whole spectra of wet meadows at landscape level and dynamic of their changes depending on different management regimes (mowing/abandonment,fertilizing/unfertilizing). The synthesis of these studies reveals the description of the processes underlying the wet meadows species loss depending on land use changes and proposes the principles for sustainable conservation management.
|
|
|
Dekompozice nadzemní biomasy travinného mokřadního porostu
KLIMOVIČOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce je součástí projektu GA ČR č. P504/11/1151 ? Úloha rostlin v bilanci skleníkových plynů ostřicového slatiniště. V předkládané práci je řešeno téma dekompozice nadzemní části porostu v modelovém travinném mokřadu. Rychlost dekompozice byla studována na zaplavovaném území Mokrých Luk u Třeboně. Intenzita rozkladných procesů byla zjišťována pomocí metody opadových sáčků (litter-bags). Sáčky se sušinou byly umístěny v okolí automatické meteorologické stanice na čtyři náhodně vybraná místa. V rámci této práce jsou vyhodnoceny výsledky dvou pokusů. Pro pokus č. 1 byly sáčky umístěny na lokalitu v dubnu roku 2009 a byly instalovány pouze ve svislé poloze a v jedné velikosti. V rámci tohoto pokusu se celkem provedlo 6 odběrů a celková doba expozice sáčků byla 2,5 roku. Během prvního roku ubylo celkem 18,37 % celkové sušiny a v průběhu druhého roku ubylo 13,05 % celkové sušiny. Hodnota LDR byla pro první rok 0,7227 a pro druhý rok 0,474. Pro 2. pokus byly opadové sáčky umístěny na lokalitu v listopadu 2010 a byly instalovány ve dvou polohách (svislá, vodorovná) a ve dvou velikostech (malé, velké). Vzorky byly odebrány ve dvou termínech a celková doba expozice opadových sáčků byla 1 rok. Celkové hodnota LDR za jeden rok byla pro sáčky ve svislé poloze 0,5212 a pro sáčky ve vodorovné poloze 1,0676.
|
|
|
Vliv minerálního hnojení na anatomickou stavbu listu ostřice štíhlé
HŮRKOVÁ, Drahomíra
Tato práce je součástí projektu GA ČR 526/06/0276, který sleduje vliv eutrofizace mokrých luk na interakci půda {--} rostlina s důrazem na transformace uhlíku a dusíku. Jejím cílem bylo určit rozdíly v anatomické stavbě listu ostřice štíhlé v odlišně ošetřovaných porostech. Rostliny ostřice štíhlé byly studovány na dvou lokalitách: Záblatské louky s organickou půdou a Hamerské louky s minerální půdou. Vliv hnojení byl sledován na plochách, na které byla aplikována dávka minerálního hnojiva: 300 kg NPK .ha-2 (varianta HIGH) a na plochách kontrolních, které nebyly hnojeny (varianta NO). Hnojení probíhalo v letech 2006 {--} 2008. V roce 2009 hnojení neproběhlo kvůli dlouhotrvající záplavě. Listy C. acuta byly hypostomatické. Na Hamerských loukách byly zjištěny průměrné hustoty průduchů 724 {$\pm$} 88 mm-2 ve variantě nehnojené a 820 {$\pm$} 130 mm-2 ve variantě hnojené. Na Záblatských loukách byly zjištěny průměrné hustoty průduchů 872{$\pm$}114 mm-2 ve variantě nehnojené a 849{$\pm$}125 mm-2 ve variantě hnojené.
|
|
|
Vliv dostupnosti minerálních živin a zaplavení na růst ostřice štíhlé v nádobovém pokuse.
SYCHROVÁ, Jana
Diplomová práce je součástí projektu GAČR 526/09/1545 Význam nově asimilovaného uhlíku pro interakce rostlin s půdou v mokřadních travinných ekosystémech v proměnlivých podmínkách vnějšího prostředí, který se zaměřuje na účinky eutrofizace na vybraných mokrých loukách s minerální nebo organickou půdou v Třeboňské biosférické rezervaci. Výsledky tohoto projektu poslouží jako podklad pro rozvíjení vhodného managementu ekosystémů mokrých luk, zvláště pro místa vedená jako přírodní rezervace. Jako modelová rostlina pro nádobový pokus byla vybrána ostřice štíhlá (Carex acuta), běžná dominanta Mokrých luk a současně druh, který byl již předmětem řady studií. Cílem této práce bylo zjistit, jak C. acuta reaguje v kontrolovaných podmínkách na různou hladinu hnojení a míru zaplavení. Na růst generativních odnoží C. acuta mělo statisticky průkazný vliv hnojení. U vegetativních odnoží C. acuta byl zjištěn průkazný vliv obsahu organické hmoty v půdě a hnojení. Vegetativní odnože dosáhly většího vzrůstu než generativní odnože. Pomocí nádobového pokusu se zjistilo, že hnojení nemá na růst odnoží C. acuta příliš velký vliv. To může vysvětlit terénní pozorování, že tento mokřadní druh je na eutrofizovaných stanovištích postupně nahrazován konkurenčně silnějšími druhy, hlavně chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea).
|
|
| |
host ::
RSS.